— CESTA PÍSEČNÁ-CHEBZÍ-REJVÍZ 791 M.N.M —

Tato cesta je jako jediná povinná, takže musíte poslat dvěfotografie, jednu z Písečné a jednu z Rejvízu 

Krásné osmikilometrové stoupání přes Chebzí ( Chebzí vzniklo na frývaldovském panství patřícím vratislavským biskupům roku 1772 parcelací panských pastvin.[2] Jeho jméno odkazuje na hojný výskyt černého bezu. Při zavedení obecního zřízení v roce 1850 se Chebzí stalo osadou Širokého Brodu, avšak roku 1924 přešlo k Písečné ), končící na Rejvízu ( Osada Rejvíz leží v katastru města Zlaté Hory v nadmořské výšce 780 m a má 65 obyvatel. Skládá se z několika desítek domů rozmístěných prakticky pouze podél silnice II/453 spojující města Jeseník a Zlaté Hory.

Na místě Rejvízu byly až do 18. století jen louky zvané "Sklářské" (Glasswiese). Vedla tudy ovšem cesta ze Zlatých Hor podél Černé Opavy směrem na Vrbno pod Pradědem, a na ní zřídil roku 1768 Kajetan Beer hostinec, kolem nějž vznikla malá osada (roku 1791 tři domy) zvaná Reihwiesen (řada luk). Nyní se tato část vsi, jihovýchodně od jejího centra, označuje jako Starý Rejvíz (něm. Alt-Reihwiesen). Osídlení v nynějším středisku osady vzniklo až roku 1794 v rámci kolonizační akce vratislavského biskupa Philippa Gottfrieda von Schaffgotsche, který zde levně rozprodal panské pozemky k osazení. Řada osadníků pocházela z česky mluvících oblastí a jen pozvolna se vesnice zcela poněmčila. Patřila od počátku k cukmantelskému panství vratislavských biskupů. Na rozdíl od jiných osad na tomto panství tedy nevznikl Rejvíz v souvislosti s hornictvím, ale jako osada pastevecká a dřevařská (i když i část dosavadních luk byla přeměněna na horská políčka).

Rejvíz se velmi brzy rozvinul. V letech 1808-1809 byl postaven kostel a u něj zřízena škola a roku 1810 i fara. Pak ale počet obyvatel trvale stagnoval. Obecná škola se připomíná roku 1848 a roku 1901 měla jednu třídu. V letech 1850 až 1869 byla obec součástí Horního Údolí )

Mapa stoupání

Profil kopce